Od kdy se vlastně lyžuje na Meziříčsku?
Za vše mohli místní velocipedisté. Začalo to v roce 1888, tedy před 130 lety.
Fr. Bílek založil v roce 1889 Český klub velocipedistů, v čele s dr. Kučerou. Ten v roce 1888 navštívil Švédsko, kde se seznámil s lyžařským sportem, a po návratu podle informací švédských a vídeňských začali se meziříčští sportovci učit na 12 lyžích ze Švédska zaslaných. Zájem o lyžování ve Velkém Meziříčí tak vzrostl, že bylo třeba většího počtu lyží. A tu začal bednář Tomáš Řehořka vyrábět lyže z dýh a Titus Krška vázání, avšak ne pro zisk, nýbrž jen pro to, aby vyhověl novým pěstitelům tohoto krásného sportu. Ve zprávě o činnosti Českého klubu velocipedistů z roku 1883 v prvním čísle tzn. lednovém se píše: „Jako v létě jízda na kole, tak i zimního času kluziště cyklistů, jejich přátel a co hlavní, přítelkyně k sobě vábí – a což ty dlouhé sáňky, jak lid u nás letos zavede „ski" nazývá – jak ty bouří mysli naší mládeže." Údaj „letos zavedené ski" v časopise Cyklistika se vztahuje k sezoně 1882 až 1883. Švédské lyže stály po 30 švédských korunách a byly to první lyže profesionálně vyrobené, které se dostaly na Moravu.
K masovému rozvoji lyžování dochází až po první světové válce v polovině dvacátých let minulého století. Fotografie ukazuje skupinu dobových lyžařů na hřišti za gymnáziem. Obvyklé trasy vedly kolem Stahandlovy kapličky k Buči, Lhotkám a zpět přes část Fajtova kopce a končila sjezdem na obecní hřiště. Foto přibližně z roku 1925. Foto lyžařů věnoval Miroslav Špaček ve čtyřicátých letech předseda lyžařského odboru SKVM. Prof. Josef Vališ jeden z prvních učitelů lyžování SK VM – učitel v Hospodyňské škole.
Nástup lyžařů u Rudolfova parku na výlety a závody v roce 1929. Směr Tři kříže, přes Rakůvky směr k údolí od Laviček a přes Mostiště zpět domů.
První závodníci Nad sýpkami, číslo 9 Vlastimil Štipák.
Závod tříčlenných hlídek na 14 km kolem VM ze dne 2. března 1941. Zleva: první tři startovali za gymnáziem.
Od čísla 6 Adlof, Horák, Kubíček, J. Lukášek, L. Heneš, M. Rumler, V. Bezděk, Fr. Hladík, L. Krčál, Vogl, J. Novák, S. Henš. Nelze si nevšimnout sloupů oplocení tehdejších městských tenisových kurtů za gymnáziem.
Na vrcholu Fajtova kopce v roce 1941. Zleva nahoře Emil Zapletal, Josef Šlapal, Milan Puzrla dole zleva Laďa Navrátil, Jaromír Marek, Milan Řehořka. Foto Věruš Pavliš, dnes devadesátiletý.
Výstup lyžařů na vrchol Fajtova kopce v roce 1941, foto Karel Stojan.
Vzhledem k tomu, že se blíží padesátá třetí sezona na Fajtově kopci s prvním lyžařským vlekem na Vysočině postaveném v roce 1965, jsem si dovolil tuto vzpomínku na první lyžaře.
Pokračování osudu mužů z fotografie ze Studnic, o Karlu Dvořákovi a Vladimíru Železném, se dozvíte po novém roce.
Děkuji za pochopení.
Petr Zezula
