Blízkovské lyžování v létě

Vzpomínka na III. letní lyžařské závody ve skoku prostém na lyžařském můstku v Blízkově, které uspořádal DSO Sokol Blízkov v neděli 12. července 1953 – tedy před 65 lety.

V letech 1946-47 postavila parta blízkovských nadšenců – byl mezi nimi samozřejmě i Josef Svoboda – skokanský můstek na svahu kopce Na Milhartě. Dřevo na stavbu dodali sedláci, nejvíc pan Pouzar z Dědkova. Můstek postavili tesaři z Blízkova, stavělo se po práci a po večerech, pomáhali všichni sportovci z vesnice. Jak vzpomíná pan Svoboda: „někdy před rokem 1950 mě napadlo, že pokud by se nájezd můstku pošil slámou a na doskočiště se navezla hrabanka, mohli bychom skákat na lyžích i v létě." Zanedlouho byla na nájezd skutečně napříč nainstalována žitná cepová sláma a pod můstek nasypána 25 cm tlustá vrstva borového jehličí s přimíchanou nadrobno nařezanou slámou. Výška pětipatrového můstku byla 22,5 m. První skoky vykonal Josef Svoboda, který dobře věděl, že pokud se mu skok podaří, budou jej všichni s důvěrou následovat. Před zraky svých kamarádů 2x úspěšně skočil. Všichni byli nadšeni a tak to začalo. Rekord můstku v létě byl 24 m a na sněhu maximální skok o 14 m delší. Od léta se pak před početnou diváckou kulisou konaly první „letní lyžařské závody ve skoku prostém". Vylepovaly se plakáty, sjížděli se na dvě tisícovky lidí zvědavých na podivuhodné novoty. Blízkovští lyžařskými závody doslova žili. Neříkali „závody na skokanském můstku" nýbrž „závody tam na té zabíjačce." Pod můstkem vždy vyhrávala dechová hudba a za velkého jásotu davu se z můstku spustily i dvě blízkovské dívky. Jak napsala tehdy 16 letá pí. Marie Pokorná (roz. Vávrová), která skákala z poloviny nájezdu. A také pí. Marie Bradáčová (roz. Sedláková). Závodů kromě známých blízkovských nadšenců jak byl Josef Svoboda, Karel Krejzl, Josef Sedlák, Metoděj Jaša a další, se zúčastnili závodníci z Nového Města na Moravě, OKD Ostravy, Třebíče a dalších míst. V roce 2006 do knihy 100. let organizovaných sportů ve Velkém Meziříčí, tehdejší starosta Nového Města, který se v roce 1954 zúčastnil jako 15letý jednoho z těchto závodů, napsal: „Při jednom skoku se dostal poněkud doprava, kde na doskočišti stála fotoreportérka. Zachytil ji za nohu. Oba se ocitli ústy v hluboké hrabance. Foťák nebyl k nalezení a závod pokračoval. Po skončení a delším hledání byl nalezen nepoškozen." Z velkomeziříčských účastníků skoků nám vyprávěl Vlasta Štipák průkopník lyžařských začátků, tehdy mladý všestranný sportovec, který svoje první začátky zařadil do roku 1925. Živě vzpomínal na tento můstek, protože ho jeden pokus skoku stál přeražené žebro při pádu. Vyprávěl, že na doskoku padali i zkušení závodníci z Nového města na Moravě a to velmi tvrdě. Na tyto závody chodil trénovat na jehličí v Balinském údolí. A nakonec Josef Svoboda.

Narodil se v Blízkově 4. února 1913. Všestranný sportovec, trojnásobný vítěz populárního běhu Praha-Běchovice. Jeden z prvních, který začal závodit v závěsném létání na rogalu. Zúčastňoval se soutěží na motocyklu včetně nočních orientačních. Mnohonásobný přeborník okresních a krajských přeborů (tehdy Dukelského a Sokolovského). Přespolních běhů, běžeckých lyžařských soutěží až po dálkové pochody a to vše od roku 1949 a do dálkového pochodu Jiskry Měřín v roce 1993.

U příležitosti oslav 100 let organizovaného sportu ve Velkém Meziříčí v roce 2006 byl na výstavě v Jupiter klubu instalován panel blízkovských průkopníků skoků na tomto povrchu. Na mé pozvání přijel i olympionik Jiří Raška s manželkou. Velice se zajímal o tyto skoky a se zájmem se prohlédl i originál tehdejších skoček. U této příležitosti byl agenturou Dobrý den v Pelhřimově vystaven certifikát o vytvoření českého rekordu skoku na umělém povrchu. Z encyklopedie lyžování se dozvídáme, že s myšlenkou vybudování skokanských můstků s umělou hmotou přišel až v roce 1954 H. Renner z tehdejší NDR. První můstky se v tehdejším Československu stavěly až po roce 1956. A to v dalším roce byl můstek zničen větrnou smrští a již nebyl obnoven. Panel a certifikát jsem po skončení výstavy věnoval panu starostovi Blízkova.

Petr Zezula