Vzpomínka na sportovce, kteří se svobody nedočkali

Ladislav Doležal – všestranný sportovec, v letošním roce by se dožil 95 let.

Narodil se 18. dubna 1923 ve Velkém Meziříčí. Po absolvování měšťanské školy se v letech 1937–1940 vyučil strojnímu zámečnictví a automechanictví u Jindřicha Lišky v auto-moto-dílně ve Velkém Meziříčí. Hudebně se vzdělával a v roce 1933 se začal učit na housle v hudební škole Hlaholu, kterou tehdy vedl ředitel Maršál. Později hrával na jazz trubku a také rád zpíval. Po vyučení krátce pracoval u stavební firmy. V prosinci 1941 odešel jako automechanik do Prahy k Fiat servisu, jehož majitelem byl Rudolf Schroth, a zde působil do února 1942. V dubnu téhož roku nastoupil jako zámečník ve firmě Skodawerke Adamsthal, zde také hrával kopanou se škodováckým okřídleným šípem na dresu. Své působení zde ukončil v září 1944.

Tak jako řada vrstevníků ročníku 1923, nevyhnul se ani on totálnímu nasazení. V říjnu 1944 nastoupil jako řidič a zámečník v továrně Ostland chemische reinigungsbetriebe. Zde pracoval až do 9. 4. 1945.

Láďa byl sportovec tělem i duší. Vynikal zvláště jako útočník v kopané i v hokeji. Byl mistrem table-tenisu, lyžařským běžcem i skokanem. Dne 18. února 1940 získal plné uznání za účast a dokončení běhu na lyžích na 10 km. Byl to první závod pořádaný v Křižanově místním Sokolem. V té době mu bylo 17 let a jako dorostenec se 25. února 1940 umístil v závodě na 6 km na 2. místě v čase 26.32. min. Zvítězil Jiří Špaček a třetí byl Vlastík Milostný. Desátého března téhož roku vítězí v table-tenisovém turnaji. Bez porážky, nikým neohrožen se 17 vítězstvími s poměrem setů 34:5 získává titul přeborníka Velkého Meziříčí. V dalším roce 16. února 1941 v závodě ve skoku na přírodním můstku v zámecké rokli obsazuje 2. místo skoky 19, 17 a 15 metrů. Zvítězil Vlastimil Štipák delším skokem 20 metrů. Mimo soutěž nám již známý František Zajíček skoky 23, 21,5 a 21 metrů.

František Zajíček po více jak 30 letech, v roce 1973, na Láďu Doležala vzpomíná: „Když se skákalo v zámecké rokli na přírodním můstku, tak jsem obdivoval odvahu těch druhých lidí. Já jsem měl tehdy jako jediný skočky. Ostatní, kteří teprve druhou sezonu stojí na lyžích a dovolí si něco letět vzduchem bez patřičné výzbroje pro provádění skoků. Ještě tam taky závodil Láďa Doležal, byl to výborný fotbalista, střední útočník za Velké Meziříčí. Byl to houževnatý a zapálený kluk pro ty skoky." František Zajíček byl o 11 let starší, jako sdruženář SK Nové Město na Moravě v té době na klasických můstcích skákal až 45 metrů.

Láďa Doležal se zúčastnil 2. března 1941 závodu na 14 km kolem Velkého Meziříčí jako člen hlídky společně s Vlastíkem Milostným a Milanem Polákem. Tato hlídka zvítězila v čase 1:13:26 hod.

V období protektorátu vyrůstalo v našem městě mnoho mladých sportovců, mezi ně patřili i tři věrní kamarádi Láďa Doležal, Jarda Pospíchal (studující, narozen 10. 2. 1923) a Mirda Krejčí (automechanik, narozen 5. 6. 1923). Společně hrávali kopanou, Láďa jako střední útočník, Jarda křídlo a Mirda v obraně. Společně hrávali hokej, Láďa ve středu, Mirda a Jarda většinou v obraně. Společně snili o lepší budoucnosti a společně nabídli své služby v květnu 1945 k osvobození naší vlasti. Nebylo jim dopřáno, aby se dožili splnění těchto snů. Tak jak společně žili, tak společně v předvečer osvobození města nalezli smrt z rukou nacistických vrahů na břehu říčky Balinky.

Dne 4. března 1946 udělil prezident Republiky Československé Ladislavu Doležalovi, příslušníku skupiny „Tau" Československý válečný kříž 1939 in memoriam.