Den „D“ prvního lyžařského vleku na Vysočině
Pokračování IV.
60. léta minulého století byla ve znamení zvýšeného zájmu mladých lyžařských nadšenců o sjíždění severního svahu Fajtova kopce na tzv.
„Liškovce“ ( dle pí. Liškové-majitelky louky). K vynášení lyží se sice tzv. vak „žďárák“ nepoužíval, ale lyže zabalené do straších pruhovaných rolet do oken se používal do tehdejších dopravních prostředků (autobus, vlak) na cestu do hor běžně.
Kdy přišel ten den „D“ na Fajtově kopci se asi už nedozvíme. Jisté je však, že v roce 1965 byl zbudován na „Liškovce“ první lyžařský vlek na Vysočině.
Zima 1966 pak byla jeho prvním rokem provozu. Porovnáme-li jeho fotografii s ilustračním obrázkem prvního vleku z roku 1908 (zveřejněno v min. čísle) jeví se nám téměř shoda v konstrukci vedení lana a použití upínacího háčku pro lyžaře. Pátrali jsme po autoru této „fajťákovské“ konstrukce. Neexistuje však žádná dokumentace a tak se můžeme jen domnívat, že někdo z tehdejšího učňovského střediska n.p. Opravnen zemědělských strojů ve Velkém Meziříčí či někdo z konstruktérů „výtahů“ Okresního průmyslového podniku to někde na horách viděl. Tak tedy mohl vzniknout unikátní první lanovka s nízkým vedením výtahářského lana o průměru 16 mm a s pohonem traktorového motoru Major 3011 o výkonu 30HP umístěným ve zděné strojovně na Fajtově kopci. Pohon lanovnice byl přímo z diferenciálu přes 5ti rychlostní převodovku. Proti prokluzu tažného lana bylo toto dvakrát „protaženo“ drážkami pohonného kola. Vystředění lan k prvnímu sloupu se vyřešilo šikmým uložením dvou výtahářských kol o průměru 800 mm. Konstruktéři nezapoměli i na bezpečnost provozu. Vypínací zařízení – připomínající princip pastičky na myši, při hrozícím nebezpečí dalo povel hydraulickému zařízení, které vyplo spojku motoru. Dalo by se polemizovat s rychlostí a výkonem první lanovky tohoto typu z roku 1908 ( tehdejší vznikající elektromotory).
Pravdou je, že pětku (rychlost) jsme řadili až odešly děti, neboť zapojit se při takové rychlosti bylo nazýváno „ trhač paží.“
Tento vlek byl provozován až do roku 1981, kdy musela být strojovna zbourána při výstavbě lyžařské chaty a na nově navezeném kopci z dálnice (75tis. m3) byl již od roku 1979 provozován elektrický vlek VL-315 od tehdejší Transporty Chrudim.
Vážení čtenáři, o lidech, o stovkách brigádnických hodin, o nápadech i snech velkomeziříčských našenců zase někdy příště.
Zima ještě nekončí, na Fajťáku se lyžuje až to „frčí“.
Redakce má připraveny další zajímavé otázky např. proč nám do krajského propagačního materiálu „Zima na Vysočině“ dali na Fajťák – sjezdovku na Harusově kopci v Novém Městě na Moravě a abychom to nepoznali obrátili jak se říká negativ nebo, kdy vzniklo první zasněžování na Vysočině, nebo od kdy se provádí výuka lyžování v lyžařských školách atd.
A tak popřejme spolu s novoročním přáním velkomeziříčským lyžařům od pana prezidenta Václava Klause bohatou sezónu bez zranění.
Redakci Velkomeziříčska, mediálnímu partneru Skiklubu VM děkuje Petr Zezula.
